Pedagogika a psychologie na SPgŠ Kroměříž

Státní maturitní zkouška

Katalogy požadavků ke zkouškám společné části maturitní zkoušky pro rok 2010 lze stáhnout zde!

ZMĚNA MODELU REFORMNÍ MATURITY

aneb co a jak se má změnit

A. Povinnost státu nabídnout maturantům u povinných zkoušek společné části dvě úrovně obtížnosti – základní a vyšší

Zkouška v základní úrovni obtížnosti sleduje nepodkročitelné minimum dovedností každého maturanta bez ohledu na to, jakou školu a obor studuje. Sledované dovednosti a znalosti proto musí být obsaženy v kurikulu všech maturitních oborů. Každá škola je proto povinna připravit svého žáka na úspěšné složení zkoušky v základní úrovni obtížnosti.

Zkouška vyšší úrovně obtížnosti (s výjimkou zkoušky z cizího jazyka) vychází z existující úrovně dovedností a znalostí, které jsou potřebné k pokračování studia na vysoké popř. vyšší odborné škole. Není přímo vázána na žádný konkrétní studijní obor, ale rozsah a hloubka sledovaných dovedností je průnikem obsahu těch studijních oborů, jejichž absolventi ve vyšší míře pokračují v terciárním vzdělávání.

Úrovně obtížnosti zkoušky z cizího jazyka jsou navíc vázány na mezinárodní klasifikaci jazykových dovedností (ERR) tak, že základní úroveň odpovídá úrovni B1 a vyšší úrovni B2.

B. Možnost žáka svobodně si zvolit úroveň obtížnosti

Nabídka dvou úrovní obtížnosti u povinných zkoušek společné části MZ v praktické rovině znamená svobodnou volbu žáka. Úroveň obtížnosti tedy není vázána na studijní obor či školu a její typ, ale pouze na svobodném rozhodnutí konkrétního žáka.

Žák při této volbě musí vážit její rizika a přínosy. Protihodnotou vyššího rizika neúspěšnosti při volbě vyšší úrovně obtížnosti by měl být její klíčový přínos, totiž akceptace výsledků maturitní zkoušky vysokými školami jako jednoho z kritéria pro přijetí ke studiu.

C. Právo/možnost ředitele školy omezit svým rozhodnutím volitelnost předmětů v rámci povinně volitelné zkoušky společné části maturitní zkoušky

Navrhovaná novela mj. předpokládá, že ředitel školy může svým rozhodnutím omezit žákům možnost výběru předmětu z nabídkového portfolia povinně volitelné zkoušky společné části maturitní zkoušky. Záměrem je umožnit ředitelům využívat instrument společné části maturitní zkoušky jako nástroj profilace školy. Tento prvek se však vztahuje ke třetí povinné zkoušce, která bude součástí maturity od roku 2012, a proto se účinnost uvedené změny navrhuje až na rok 2012.

Rozhodnutí ředitele omezit volitelnost předmětů ve třetí povinné zkoušce společné části bude platné pouze pro ty žáky, kteří měli možnost se s tímto rozhodnutím seznámit nejpozději 3 měsíce před podáním přihlášky ke studiu na škole.

D. Komplexní zkouška z českého jazyka a jazyka cizího

V případě zkoušky z českého a cizího jazyka se reformní cíle neomezují pouze na objektivizaci MZ formou centrálně administrovaných testů, ale zahrnují komplexní změnu stávající maturitní praxe. V případě zkoušky z cizího jazyka je komplexní pojetí motivováno záměrem reflektovat mezinárodní standardy jazykových dovedností.

Zkoušky konané z českého jazyka a litaratury a z cizího jazyka jsou koncipovány jako zkoušky komplexní a obsahují následující dílčí zkoušky:

didaktický test (centrálně zadávaný, centrálně administrovaný a centrálně vyhodnocovaný); v případě zkoušky z cizího jazyka test obsahuje tzv. poslechový subtest,
písemná práce (centrálně zadávaná, centrálně administrovaná, vyhodnocovaná školou dle centrálně stanovené metodiky),
ústní zkouška (zadávaná, administrovaná a vyhodnocovaná školou dle centrálně stanovené metodiky).

Vzhledem k širokému zapojení škol do realizace dílčích zkoušek (viz body 2 a 3) se součástí přípravy reformy maturitní zkoušky stane rozsáhlý modul dalšího vzdělávání učitelů.

E. Počet povinných profilových zkoušek není stanoven jednotně

Návrh otevírá legislativní prostor ředitelům škol při koncipování profilové části maturitní zkoušky nejen v rovině obsahu a formy profilových zkoušek, ale i v určení jejich počtu. Žáci však musí konat nejméně 2 profilové zkoušky, nejvýše pak 3. Tím je například ředitelům škol otevřena příležitost v rámci „profilového prostoru“ individuálně reagovat na zavedení společné části maturitní zkoušky. Předpokládá se, že toto bude platit do doby, než vstoupí v platnost rámcové vzdělávací programy, které počet povinných profilových zkoušek stanoví pro konkrétní obory jednotně.

F. Rozložený náběh reformy a náběhový model reformní maturity

Návrh úprav modelu reformní maturity akceptuje současnou právní úpravu maturitní zkoušky v tom, že rozkládá „náběh“ reformy do dvou let na období 2010-2011. Zavedením třetí povinné zkoušky až v roce 2012 tak vychází vstříc připomínkám zejména ze strany odborného školství.

V náběhovém období do roku 2012 by se tedy maturitní model měl skládat ze:

dvou povinných zkoušek společné části MZ (zkoušky z českého jazyka a literatury a volitelné zkoušky s možností volby 5 cizích jazyků a matematiky),
dvou až tří profilových zkoušek (dle rozhodnutí ředitele školy),
až tří nepovinných zkoušek společné části MZ (možnost volby z portfolia matematika, fyzika, chemie, biologie, občanský a společenskovědní základ, cizí jazyk, dějepis, dějiny umění a zeměpis),
až dvou nepovinných profilových zkoušek dle rozhodnutí ředitele školy.

V roce 2012 by se:

druhá povinná zkouška společné části měla stát zkouškou z cizího jazyka;
společná část MZ měla rozšířit o třetí povinnou (volitelnou) zkoušku, jejíž nabídkové portfolio bude obsahovat předměty matematika (v obou úrovních obtížnosti), občanský a společenskovědní základ (v obou úrovních obtížnosti) a informatiku (v obou úrovních obtížnosti).

Druhým „náběhovým“ prvkem (platným pouze pro období 2010-2011) je otevřená možnost konat nepovinnou zkoušku společné části i z téhož předmětu, z něhož žák konal zkoušku povinnou. Jinými slovy se tak otevírá pro žáky možnost vsadit v rámci povinných zkoušek na jistotu a konat zkoušku v základní úrovni obtížnosti, a to i v případě, že se z těch či oněch důvodů rozhodnou vykonat zkoušku ve vyšší úrovni obtížnosti. Tu by pak mohli „bezpečně“ vykonat v rámci nepovinných zkoušek, které nemají vliv na to, zda žák u maturitní zkoušky uspěje či nikoli.

Tato možnost by měla omezenou platnost pro první dva roky reformní maturity a od roku 2012 by již platilo, že žák nemá možnost konat nepovinnou zkoušku z téhož předmětu, z něhož konal zkoušku povinnou.

Více na www.cermat.cz

Maturitní zkouška

Studium oboru předškolní a mimoškolní pedagogika je ukončeno maturitní zkouškou. Podmínkou pro její vykonání je úspěšné ukončení čtvrtého ročníku studia.

Maturitní zkouška má v současné době dvě části – praktickou zkoušku z jednoho z uvedených odborných předmětů (hudební výchova, tělesná výchova, výtvarná výchova) a teoretickou zkoušku. Praktickou zkoušku studentky a studenti vykonají před teoretickou zkouškou.

Teoretická zkouška se skládá ze zkoušky z českého jazyka (její součástí je písemná práce), pedagogiky, výchovy, kterou si studentky a studenti zvolili pro praktickou část MZ (TV,VV,HV), a z volitelného předmětu (v současné době to může být cizí jazyk, biologie, dějepis, matematika).

Vedle čtyř povinných předmětů mohou studentky a studenti vykonat dobrovolnou maturitní zkoušku z dalšího předmětu podle vlastního výběru.

Podle školského zákona z roku 2004 se maturitní zkouška bude od roku 2008 skládat ze společné a profilové části.

Společná část maturitní zkoušky zahrnuje zkoušku z českého jazyka, zkoušku z cizího jazyka a volitelnou zkoušku. Volitelnou zkoušku studentky a studenti vykonají podle své volby z jednoho z následujících předmětů – matematiky, občanského základu, přírodovědně technického základu nebo informačně technologického základu.

Zkoušky z českého jazyka a z cizího jazyka se skládají z písemné a ústní části. Volitelní zkouška se koná jen písemně.

Profilová část maturitní zkoušky se skládá ze 3 povinných zkoušek, jejich nabídku určí ředitel školy podle rámcového vzdělávacího programu.